úterý 2. srpna 2016

Muzeum vláčků

Lužná u Rakovníka
byla na našem putování poslední zastávka....















Fotky ani nepotřebují komentáře...
Šimon nevěděl kam dřív, kam se podívat a kam vlézt...
ještě že už jsme jeli domů...
umazaní, malý od olejů, ani nešel vlhčenými ubrousky umýt...
doma se máma divila, kde lezl že smrdí olejem a je jak mouřenín.

Naše putování se nám velmi líbilo
a už se těšíme na příští prázdniny, kam že se zase podíváme.

Děkuji všem, kteří došetli až sem.
Děkuji také za případné komentáře.

Dobrou noc.
Dana

Poslední den....

Ráno jsme udělali povinnou hygienu,
sbalili stan a naložili auto a jelo se...
do Rakovníka...
na snídani...

příjemné posezení venku před pekařstvím....

a pár fotek z  Rakovníka...



v tomto obchůdku jsem si zakoupila něco pro potěšení,
ale o tom až někdy příště...




Spíme pod stanem

Z Děčína jsme to vzali přes Nový Bor
směrem na Liberec a Turnov.
Zde jsme vyzvedli strejdu
a jelo se dál.

Pomalou výletně poznávací jízdou jsme se přesunuli k Rakovníku.
Kousek před Rakovníkem jsme odbočili pod zahradkářskou kolonii k lese
a tady jsme se utábořili a postavili stan....




Vnouček spal se strejdou a se mnou ve stanu...
no nevím, zda si to s ním zopakuji,
protože já jsem si připadala jako kopací míč 
a on že je fotbalista...
Rano jsme byli celí umlácení,
jak i ve snu prožíval všechna dobrodružství.....

Den třetí.....

jsme ráno po snídani sbalili věci do auta,
a vyrazili směr Děčín.
Přesněji do ZOO Děčín.
Tentokrát sem nedávám zvířátka,
ale různé atrakce pro děti,
které mne i vnuka zaujali...


 ohrádka s různými špalíčky a hranolky, která přímo zve, pojd si hrát,
pojd něco postavit...

 nádherné hřiště se skluzavkami, prolézačkami,
zkrátka se vším, co zabaví dítě,
zatímco doprovod si dává pod slunečníky kávičku

 jsou zde zdařile umístěny i odpočinkové zony,
bud na svačinku nebo jen tak na posezení...

A náš celkový dojem?
ZOO je sice v kopečku, ale je krásná,
inspirující děti k dalšímu poznávání zvířat.
Pamatuje nejen na to,
aby děti měly co obdivovat za zvířátka,
ale aby měly i svůj prostor na svoje dovádění.

Za mne má tato ZOO velkou 1.

Druhý den

našeho výletu s vnoučkem,
jsme vstávali celkem brzo...
na prázdniny určitě,
již po sedmé hodině.

Napřed hygiena, snídaně,
potom do auta a jedééém...
a kam?

No přece do Hřenska.
Tam jsme na parkovišti U vodopádu nechali auto,
přesunuli se na autobusovou zastávku
a již něco málo po deváté hodině odjížděli
na horu na Mezní Louku.

Odtud napřed po modré a potom po žluté 
značce rovnou do soutězek....

 napřeed se šlo z mírného kopce,
cesta pohodlná...
 rok, kdy byla cesta soutěskama otevřená


 nestačili jsme se  rozhlížet,
pozorovat a sledovat....
o to víc nás překvapovali ostatní turisté,
kteří se okolo nás prohnali a byli v nedohlednu,
vždyt nemohli ani vnímat tu všechnu krásu okolo nás...
 První úsek plavby...

 skalní hřib...


 jen tady jsme zústali skoro půl hodiny a vyprávěli si o rybách,
jak s neomylnou přesností se vrací do svých trdlišt 
jak jim lidé staví pomocné splávky aby se dostali co nejvíce 
proti proudu říčky...



 Občerstvení...
po posledních velkých povodních,
byla celá opravena.
Je to nádhera uprostřed divočiny
vidět takovouto skvostnou stavbu
 Pokladna na druhý úsek plavby

 Náš pan lodník zatáhl za provázek.... a proudy vody se říté do řečiště
.... umělý vodopád pro pobavení....



 člověku se až tají dech, když vidí co příroda za tisíciletí dokázala...
připadá si opravdu jak malý poutník na návštěvě v čase...


Šimonkovi se ve skalách a na lodkách moc líbilo.
Navečer jsme se vrátili do kempu příjemně unavení
a plánovali výlety na další den.....

Tak honem najíst, vykoupat a spát....