našeho výletu s vnoučkem,
jsme vstávali celkem brzo...
na prázdniny určitě,
již po sedmé hodině.
Napřed hygiena, snídaně,
potom do auta a jedééém...
a kam?
No přece do Hřenska.
Tam jsme na parkovišti U vodopádu nechali auto,
přesunuli se na autobusovou zastávku
a již něco málo po deváté hodině odjížděli
na horu na Mezní Louku.
Odtud napřed po modré a potom po žluté
značce rovnou do soutězek....
napřeed se šlo z mírného kopce,
cesta pohodlná...
rok, kdy byla cesta soutěskama otevřená
nestačili jsme se rozhlížet,
pozorovat a sledovat....
o to víc nás překvapovali ostatní turisté,
kteří se okolo nás prohnali a byli v nedohlednu,
vždyt nemohli ani vnímat tu všechnu krásu okolo nás...
První úsek plavby...
skalní hřib...
jen tady jsme zústali skoro půl hodiny a vyprávěli si o rybách,
jak s neomylnou přesností se vrací do svých trdlišt
jak jim lidé staví pomocné splávky aby se dostali co nejvíce
proti proudu říčky...
Občerstvení...
po posledních velkých povodních,
byla celá opravena.
Je to nádhera uprostřed divočiny
vidět takovouto skvostnou stavbu
Pokladna na druhý úsek plavby
Náš pan lodník zatáhl za provázek.... a proudy vody se říté do řečiště
.... umělý vodopád pro pobavení....
člověku se až tají dech, když vidí co příroda za tisíciletí dokázala...
připadá si opravdu jak malý poutník na návštěvě v čase...
Šimonkovi se ve skalách a na lodkách moc líbilo.
Navečer jsme se vrátili do kempu příjemně unavení
a plánovali výlety na další den.....
Tak honem najíst, vykoupat a spát....
