smutku, splínu, trápení,
dost už bylo depresí....
Nový začátek?
Musím to zkusit!
Takto už nejde dál,
a kdy jindy nastartovat novou životní etapu,
když ne zrovna ted?
v tuto dobu?
s prázdninami?
s létem?
Někdy jsou dny černé jak nejhlubší noc,
tech zářivých je málo...
ale musím se naučit hledat to krásné
i v denodenních negativech a bolestech...
v trýzni a v neutuchajících depresích...
Musím se naučit žít svůj život,
naučit se víc poslouchat svoje tělo,
svoje intuice,
prožívat svůj život,
ne žít a nechat se vléct životem jiných...
Moje přání na prázdniny, co chci podniknout, co chci prožít:
- věnovat se sama sobě
- přečíst si v klidu nějaké knihy
- došít a doplést resty
- začít apon jednou týdně jezdit na kole...
- jet aspon na pár dní pod stan
- užít si v klidu grilovačku, (ne jako ten co lítá okolo jiných, ale jako ta, co je obsluhována)
- myslet v prvé řadě na sebe, na svoje zdraví a teprve potom pomáhat a starat se o druhé (když jsem ted odpadla, tak to šlo samo i beze mne, tak proč se tolik stresovat, když v nouzi to dokáží sami?)
Je toho moc co chci?
Jsem sobecká a neochotná?
Ne, nejsem ani sobecká ani neochotná,
ale moje zdraví si to tak vyžaduje.
Moje duše si to tak žádá...
Já sama potřebuji se zase stát SAMA SEBOU,
ne někým, kdo je tu jen pro druhé a sebe zasunuje do pozadí...
Potřebuji nutně si dělat taky radost jen sama sobě,
ne jen myslet na druhé, co potřebují oni.....
Držte mi palce,
at to dokáži,
at zvítězím nad nemocemi i depresemi,
vždyt život je tak krásný a krátký,
proto se musí prožívat a ne jen přežívat......