úterý 15. listopadu 2016

9. Někdy....

má člověk pocit, že čas strašně letí,
že nic nestíhá.
A zase naopak, jsou dny,
které se vlečou, práce plno hotovo a přesto je tu takový divný pocit.....

Ne nechci tu filozofovat, jen přemýšlím nad tím,
co vlastně celé dny dělám,
že mám pocit, že nic nestíhám,
ale přesto jsem strašně unavená.

Probírala jsem to s dcerou.
Ta se divila, co zase mám, že když se ohlédne,
co se tu na baráku za poslední měsíc a něco
udělalo, tak má pocit, že ani nespala a jen pracovala.

Po pádu Pana Domácího ze schodů,
po jeho zlomené ruce a jejím rovnání,
po tom, co byl umístěn na přechodnou dobu do LDNky,
tak se asi přece jen udělalo kus práce.

Mladí se stěhovali nahoru do poschodí, 
my naopak zase dolů do přízemí.
Při stěhování se ale zjistilo, že strop nad dvěma místnostmi je dílem
prohnilý, dílem nějakými broučky a hmyzem prožraný.
Bydlíme tu šestý rok, a nikdy by nás nenapadlo,
že původní majitel vyměnil pouze stropy nad polovinou domu,
udělal sice i nové krovy a nově položil střechu,
ale na půlku baráku se se stropama vykašlal.

Takže.....
měnili se trámy ve stropech, zateplovalo se, podbíjely se podhledy,
dělala se podlaha na půdě, aby se tam dalo chodit a nikdo nepropadl dolů.....
Ale ani dole to nebylo bez práce...
Museli se vybourat nové dveře do pokoje,
kousek pokoje ubrat, postavit novou příčku,
aby Pan Domácí měl svůj vchod a já jej ráno nebudila,
když se vypravuji do práce.
Ale vše je hotovo,
teda není to vše ještě na 100 % hotovo, ale už tu může vegetovat,
a tak zítra vyzvedávám Pana Domácího z LDNky.
Budu ted mít čtyři dny volno,
tak  jej snad stihnu aklimatizovat na nový chod domáctnosti.
Budu se muset po skoro šesti  týdnech taky motat kolem sporáku - pro mne samotnou se mi nechtělo vařit, tak jsem se bud přiživila u mladých nebo jen polívka do hrnečku - zalít a je hotovo.

Ale zase to bude mít svoje pozitiva.
Nebudu tu celé večery sama, budu se zase mít s kým dohadovat, (samozdřejmě že jen v dobrém), budu mít zase pro koho vařit a péct a zkoušet nové recepty.

Jdu si užívat poslední osamocený večer....
I vám, co jste dočetli až sem,
přeji pěkný večer a děkuji za Vaše nakouknutí.....

Dana