na blog, jen jsem nějak víc nestíhala..
Po více jak třech letech doma,
dva roky po neschopenkách
a roku na pracáku,
jsem v září nastoupila do práce.
Což o to, práce je super,
baví mne dělat s dětmi,
dělám asistentku pedagoga,
a tak mne těší,
jakých úspěchů,
at malých nebo větších můj svěřenec dosahuje.
Takže první týden v září zvykání si na novou práci...
potom jsem měla autonehodu
a nemohla se vůbec hýbat,
všechno mne bolelo, dá se říci že celý člověk...
a ještě jsem nebyla zdaleka fit,
tak manžel si uděla letecký večer ze schodů.....
volala jsem RZetu,
odvoz do nemocnice, ruka zlomená, museli mu ji dokonce rovnat....
Já s manželem bydlela v poschodí,
mladí v přízemí...
tak dcera rozhodla, že se vše musí přestěhovat.
S manželem to taky nebylo s rukou v sádře jednoduché,
věk si už vybírá svoji daň...
tak jsme vyřídili LDNku a manžel se odjel "rekreovat"
Bezva, začalo stěhování...
ale s nemilým a to velmi nemilým překvapením.
Dům jsme koupili před šesti lety,
viděli jsme nové krovy,
nad částí domu nové stropy....
ale bohužel už jsme nevěděli, že bývalý pan majitel
udělal práci jen na půl.
Při stěhování jsme chtěli se stropu u vnoučka v pokoji
odlepit polystyren, co tam byl nalepen...
a ejhle, pod ním lakované desky...
ale jen jsme se jich dotkli,
tak začal ze stropu padat jemný prášek...
desky dolů....
a hrůza...
půlka střechy shnila a prožraná....
¨tak strhnout strop,
sehnat trámy,
desky....
a co já vím co ještě a dělali se nové stropy.
V přízemí se zase proháněl pan zedník...
pokoje byly původně průchozí,
ale my potřebovali udělat manželovi pokoj se samostatným vchodem....
tak jedny dveře vybourat,
ubrat kousek místnosti a udělat příčku,
aby se do dalšího pokoje dalo chodit přes jakousi takovou chodbičku...
No co mám povídat, špíny a prachu bylo všude víc než dost.
Dnešním dnem si ale konečně mohu říci
HOTOVO
No, teda jak se to vezme,
musí se ještě ty nové zdi vymalovat,
ale prý se musí počkat aspon měsíc než to vyschne....
Ale i tak mohu říci hotovo.
Peřiny, deky, záclony, vše vypráno,
okna umytá,
všechny škvíry vysmejčené,
všechny krabice opět vybalené a uklizené,
ají ted budu snad mít více času na blog...
Přiznávám,
že jsem byla tak unavená a tím vším tak otrávené,
že jsem chodila naVaše blogy čerpat energii,
ale sama jsem ji neměla,
abych sem něco vložila...
Pěkný zbytek víkendu a já se jdu kochat skoro novým,
voňavým bytečkem...
Dana