sobota 26. listopadu 2016

17. Rána do zad

někdy přijde od člověka, od kterého to nejméně čekáme.
O to je to bolestivější...
Bolí srdce i duše,
nechápe změnu ani proč? kvůli čemu nebo komu?
Bolí to a moc.
Snad brzo přebolí ale zapomenout se nedá.
Ani nechci. 
Nechci ani brečet nebo naříkat...
jen na chvíli tiše zalézt do kouta, pustit si hudbu, zapálit svíčku a přemýšlet...
Ne, raději nemyslet, jen být sama se sebou....

I takové dny jsou.

Přeji Vám lepší vykročení do adventu, než čekalo mne....

Dana

2 komentáře:

  1. Milá Dano, tak jako slunce nesvítí každý den, ani my nežijeme jen v radosti. Přeji ať se zbytečně netrápíte a čas a okolnosti otupí hrany bolesti a smutku. Slunce opět vyjde. Brzy.
    Poklidný advent.
    Katka ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko děkuji za Vaše slova. Vím, že vše jednou odezní a proto se snažím na nic nemyslet a užívat si toho, co mám. Také přeji krásný advent. Dana

      Vymazat