30. Pečeme...

Slíbila jsem poslat pár fotek našeho cukroví.

Sliby s mají plnit a tak tady je malá ochutnávka z toho, co je již napečeno a uloženo v krabicí.

 na taliřku je od každého jeden kousek....

no a samozdřejmě nesmějí vhybět kokosové pusinky...

letos nebude tolik druhů co vloni, z pečeného ještě přibydou linecké strojkové a marokánky (děti pro ně kdysi zavedly název "vyblinkané placičky" a ten se u nás stále drží), a potom jetě dva tři druhy nepečeného a bude to stačit.

Na Štědrý den vždy peču ještě jablkový štrůdl a samozdřejmě nesmí chybě ani vánočka,

a tu peču podle receptu Moniky Absolonové.

Jak jste na tom s pečením Vy?

Krásnou druhou adventní neděli

Dana

29. Polštářek

Na přání.... do modra...

Pustila jsem se do jednoduchého patchworkového polštářku,

zapínání na americký způsob, kratší a dlouhý překrývající se díl vzdau,

Zadní strana celá modrá,

látkou opakující se i na přední straně.

Prošívat zatím podle vzoru neumím, ale snažím se aspon nějak,

napsala jsem si Ježíškovi o rozšiřující se stolek ke stroji...

Tak uvidíme, jestli jsem byla hodná nebo ne....

Děkuji za vaše nahlédnutí

Dana

28. Kabelka

Šila jsem poprvé z koženky. Ne že bych ji doma neměla, ale neměla jsem stále odvahu se do ní pustit.

Až včera večer jsem si ji dodala a nastřihla kabelu. 

Červenou.

Látka byla mezi těmi podarovanými, byla již podžehlena a já se do ní hned zamilovala.

Ve skutečnosti je červená barva daleko krásnější jak na fotkách

Kabela - ne kabelka - je dost velká, je přes rameno a ve vnitř má dvě hluboké kapsy na různé nezbytnosti.

I podšívku jsem ladila do červena.

Vím, má ještě mnoho nedostatků, ale chybami se šlověk učí....

Večer přišla návštěva a já........ já jsem kabely.

Už má novou majitelku a já mám důvod se pustit do další.....

Pěknou adventní neděli a hezký odpočinek v kruhu rodiny.

Dana

27. Začínáme péct

A aby to nevypadalo, že se nechystáme na vánoce,

tak jen v rychlosti pár fotek jak s vnoučkem pečeme....

tak toto budou Mocca...

a co jsme víc napekli...

to zase zítra...

Děkuji za Vaše návštěvy a dobrou noc....

Dana

26. Trocha četby,,,

Bez knížek bych také nemohla být,

nejvíce ted přečtu ve vlaku cestou do a z práce....

tak jsem si pořídila třídílný roman z historického prostředí....

Čte se velmi dobře, za dva dny ve vlaku už mám víc jak půl prvního dílu přečteného....

Děkuji za návštěvu.

Dana

25. Látky kam se podíváš

24. Modelová železnice

Na Josefské ulici v Brně je prodejna vláčků, Svět modelové železnice,

kde jsou i vlášky vystaveny jak jezdí...

 je to včetně ukázek automobilových nehod s autíčky, která svítí, blikají....

 děti si zde mohou hrát s dřevěnými vláčky - nejoblíbenější to hračkou mýmo vnoučka -

ke které se dají dokupovat různé další vlaky, vagony, koleje....

 nemohla jsem jej odtud dostat....

 je zde pro děti i autodráha, kde si sami řídí závoďáka na dálkové ovládání...

a je tu možnost i jezdit s klasickou autodráhou.

U nás jednoznačně vedly dřevěné vlaky, a to tak moc, že jsme si nechali ujet i dva vlakové spoje domů a zde zústali více jak dvě hodiny.

Jistě sem půjdeme zase, ale jaké je z toho poučení pro babičku?

Příště s sebou bu ď pletení nebo knížku.

Děkuji za Vaši návštěvu a že jste dočetli až sem.

Dana

23. Adventní trhy v Brně

Ve čtvrtek mi dovezla dcera vnuka do Brna a šli jsme se s vnoučkem podívat po adventních trzích v Brně. Prvním velkým zklamáním bylo, že se sice na Moraváku staví koleje pro vláček,

že bude dost dlouhá trasa,

ale stále to není hotové a nikde nikdo.

Šimon miluje vláčky všeho druhu, tak to nemohl rozdývhat, že se nic neděje.

 Náladu si vylepšil na Svoboďáku, kde si zazvonil....

 prohlédli jsme si betlém, který se nám k našemu potěšení každý rok zvětšuje....

 koukli se na živá zvířátka.... 

 vánoční přání jsme s sebou pro Ježíška neměli, ale příští týden napravíme....

 zajezdili si na dřevěném koníkovi....

 přesunuli jsme se na Zelňák, kde se svezl vláčkem....na kolotoči....

 prohlédli si vánoční strom na Zelňáku.....

 a pak už měl takový hlad, že musel pospíchát jak on říká do Bistráku (kdo neví, tak se u nás říká KFC)

No a po vydatné svačině jsme šli dál... kam? to až v dalším příspěvku.

Děkuji za návaštěvu a hezký večer.

Dana

22. Planetarium

Dnes jsme s dětmi vyrazili do Planetaria v Brně, na Kraví Hoře.

Byla jsem tu snad po více jak čtyřiceti letech a byla jsem nadšená.

Děti také.

Planetarium je dva roky po rekonstrukci a je to krásná stavba.

Nachází se na kopci Kraví Hora.

Děti sledovaly pohádku Zvířátka a vesmír.

Sedačky v sále se sklopili do pololehu, abychom viděli na kopuli, kam se promítalo.

Děti seděly jako myšky a paní asistentka........ usnula.

To se mi ještě nestalo, abych při nějaké projekci usnula. Ale podmanivé hlasy herců Městského divadla v Brně, zejména Aleše Slaniny mne uspaly....

naštěstí děti to zvládly i bez dozoru jak byly hodné....

 Děti zaujala kamera a následná projekce jejich postav..... ani se jim odtud nechtělo

 pohled ze vstupní haly ven....

 optické rozdělení vstupní haly na několik částí

Venku před hvězdárnou....

Děkuji za Vaši návštěvu a pěkný večer

Dana

21. Horor - chci bundu

Stará bunda je ještě stále pěkná, ale...

výrazně jsem za poslední dva roky zhubla a bunda na mě visí, podfukuje, takže mne zebou celá záda a připadám si jak nahá...

Tak jsem si řekla, že si koupim novou, ale je to horor něco sehnat.

Když se mi líbí střih nebo barva, tak je to pouze ve velikostech do 40, ale já potřebuji velikost 46. Tak co s tím?

Bund je opravdu hodně, ale ve větších velikostech jsou jednak barevně nezajímavé,

jednak střihově nevýrazné.

Sprominutím, některé střihy se nedovedu předstvit ani na některých sedmdesátnicích.

Hrůza a horor.

A to jsem si myslela, že dojdu do jednoho, dvou, maximálně tří obchodů a bude nová bunda v tašce a já pojedu spokojeně domů.

Opak je pravdou.

Celé odpoledne jsem doslova probíhala po Brně jeden obchod za druhým,

abych nakonec jela domů bez bundy a unavená jako kotě.

Takže na zvednutí nálady si jdu dát teplou vanu a alou do postele.

Děkuji, že jste dočetli až sem a přeji pěkný večer.

Dana