172. nový měsíc, důvod začít znovu

,,,tak by se dal nazvat můj uplynulý čas a to co bude...

Minulé dva měsíce jsem neměla na nic náladu. 

Dokázal mi vylepšit jen vnouček... a rodina...

Začalo to koncem února mojí operací kolene,

potom přišla přítelova hospitalizace v nemocnice 

(začínáme šestý týden )

a třešničkou na dortu byla dědova hospitalizace -

- teda skoro odsun z druhého břehu zpět do života...

Nyní je snad to nejhorší za mnou a já se začnu pomalu vracet

ke svým zálibám a koníčkům….

Začala jsem si osazovat náš pidi dvoreček/pidi zahrádku..

nové netřesky, Pan vajíčko a houbička z keramiky...

a trocha květinek...

Na dubnové šití patchworku jsme šily polštář...

dneska teprve dokončený...

není sice na sto procent precizní, 

ale o to větší je radost z hotového...

Na četná přání jsem se zase pustila do šití nákupek…

první tři z další hromady nastříhaných tašek...

Uši šiji z popruhů, vnitřek kabele má podšívku....

…. a takto šikovně parkoval jeden řidič po Velikonocích...

moc nechybělo a vykoupal auto v Orlici...

Děkuji za Vaše nakouknutí a případné komentáře...

Pěkný zbytek týdne

Dana

171. Velikonočně

Především přeji všem, co chodí na blogy krásné Velikonoce, 

i když je už skoro po nich....

Letošní rok jsme doma asi nevykročili tou správnou nohou...

… napřed vnouček zápal plic,

potom já operace koleno,

příteli se nehojí od léta otevřená noha a skončil v nemocnici,

a aby toh nebylo málo, 

tak minulou neděli jsme odvezli dědu RZetou do nemocnice,

protože nám přestal jíst a chodit..

a výsledkem se zjistilo, že má v krvi jen necelých

třicet procent kyslíku z toho co má mít...

Nasadili mu dvoje antibiotika a snad bude lépe.

Ve středu jsem si dovezla vnoučka, abych nebyla tak moc sama doma.

No a v pátek jsme si udělali výlet..

podívali jsme se na trhy do Polska 

a zajeli na zámek do Ratibořic a do Babiččina údolí...

Ve sklepení Ratibořického zámku byla výstava keramiky a drátování...

Ratibořický zámek

u Viktorčina splavu si vodu užíval pán.... a že si ráchání ve vodě užíval...

Vnoučkovi se výlet velmi líbil...

náš otužilec -plavec

Na Starém Bělidle....

Výlet se nám moc podařil a přijeli jsme domů navečer...

V sobotu jsem si na víkend dovezla přítele z nemocnice domů

a hned v neděli jsme vyrazili na střelnici si trochu zastřílet....

tak kam budeme střílet?...

vzali jsme si z domu pár kousků....

náš palpost....

a musím se pochlubit, z dvaceti ran jsem měla osm desítek a zbytek v devítkách a v osmičkách...

Jak jsem se z počátku zbraní bála, tak ted je začínám mít ráda

Samozřejmě respekt k nim mám,

sama s nimi nic nedělám,

ale pod vedením přítele se. nimi postupně seznamuji...

Střílení jako koníček mne baví, i když tento koniček není jen koníček ale přímo kůň....

protože u pár ran člověk nezůstane, a když jsme na střelnici na palpostu

skoro tři hodiny...

tak nějaká ta včelka proletí vzduchem...

Přejí pěkné Velikonoční pondělí 

a děkuji za nakouknutí...

Dana

170. O berličkách,

hnáty křivé, hlas vichřice podoba....

tak nějak se dá popsat stav můj a přítele...

oba o berličkách, bez nich ani krok

a pajdáme a pajdáme....

a protože nás už sedění doma nebaví..

tak jsme nasedli do auta vyrazili na výlet...

kvetou první krokusy...

nad Orlickým Záhořím se ještě místy drží poslední zbytky sněhu..

většina krajiny je už ale bez sněhu....

fascinovaly mne mraky, chvíli temné, chvíli jasné, ale stále krásné...

přehrada Patviny…

přehradní hráz... a podle mého odhadu pohledu je vyšší než u Brněnské přehrady..,

...teda je to ale hloubka, když se podíváme dolů....

a zase sjíždíme dolů do Žamberka….

Příroda se pomalu ale jistě probouzí a nás pořádně nakoplo vyjet si ven..

sice jen pohledy a fotky z auta, 

chodit moc nemůžeme,

ale i tak to byla krása...

Už se těším, až odložím berličky a vyrazím do přírody...

Děkuji za Vaše nakouknutí a případné komentáře

Dana