4. První sníh

Letos přijel Svatý Martin tak trochu v předstihu...

všichni o něm mluvili,

všichni jej očekávali...

a ON jako každoročně,

všechny překvapil.

Venku bylo bílo,

ted z nebe padají chuchvalce bílé vaty,

a vnouček se nemůže nabažit....

(Já musím ušít nové rukavice, nějak se na ně zapomělo).

Nejvíce se sněhu diví naše tříměsíční psí mimina..

opatrně našlapují do čehosi bílého,

co je mokré a co je studí do paciček....

tak raději honem udělat potřebu 

a honem kalupem do tepla pelíšku.

Užívejte i vy teplo domova

a pohledů na krajinu,

kde se drží ještě trochu sněhu.

Snad bude letošní zima víc zasněžená jak ta minulá.

Pěkný večer...

Dana

3. Jen tak....

pro radost,

jsem se dneska vypravila do velkoměsta...

po škole jsem si šla projít centrum Brna.

Zas tak bezcílně jsem teda nebloudila,

obrážela jsem obchody s látkami 

a sháněla.....

no přece adventní kalendář na ušití

pro vnoučka.

Vloni jej dostal starší vnuk,

letos jej dostaně i ten tříletý.

Už z toho bude mít přeci jen trochu rozum.

Ale mám i dotaz....

někdo vloni tu dal možnost si stáhnout a vytisknou

lístky s úkoly na advent.

Vloni to pro nás nemělo kvůli věku vnoučka

až takový smysl,

ale letos, letos bych to brala všemi deseti.

Neporadíte mi prosím někdo, kde to hledat?

Předem moc děkuji.

U nás není zvykem na Vánoce dávat velké a drahé dárky,

ale vždy jen takové drobnosti,

které udělají velkou radost,

ale sami byste přemýšleli, zda je nutně potřebujete.

Snažíme se, aby Vánoce byly o setkání a shledání,

o lásce a tichém štěstí, že jsme všichni spolu.

A právě takové dárky jsem koupila dcerám.

Krásný hrníček k namalování i s barvičkama.

Vím, že mají takové věci rády,

a ač jsou již obě dospělé,

tak se jim bude velice líbit.

No a když jsem už sháněla ten adventní kalendář,

tak mi v kabele se objevily i další látky s vánočními vzory.

Fotky stále nemohu stáhnou,

tak uvidíme , kdy budou.

Krásný večer a dobrou noc.

Dana

2. Kde jen je....?

Taky se Vám stává, že jdete pro něco najistotu a ono to tam není?

Vždyt si dobře pamatujete,

kam jste to položily nebo uklidily...

Po našem rodinném stěhování

někam záhadně zmizel nejen foták,

ale i čtečka karet....

a tak, když ted mám čas psát na blog,

nemohu fotit a vkládat ani fotografie z telefonu,..

Ráno bylo mrazivé, ale krásně bíle ojíněné,

ne že by se mi líbilo škrabat auto,

ale to bílo na trávě a stromech....

no začátek pohádky,..

Odpoledne jsme se vypravily s dcerou do Ikey..

vnoučka odložily v hracím koutku,

a hurá nakupovat....

dcera si koupila krásnou modrou sadu talířů,

pro Ježíška se koupily nové peřiny,

já si koupila do svého pokoje krásnou,

i když zcela jednoduchou stojací lampu,

a hlavně, hlavně jsme dovezly

spousty svíček.

Krásně mi tu ted prosvětlují pokojík

a já se chystám jít spát....

ráno se zase vstává....

Dobrou noc.

Dana

1. Kdo chodí po svých,

nebo jezdí hromadnou dopravou,

uvidí mnohdy více jak z pohodlí auta.

Auto už zase sice mám,

ale na zimu jsem se rozhodla přece jen jezdit do práce vlakem.

A hned při své první cestě

z práce na vlakové nádraží,

jsem objevila krásy Brna 

i obchůdky, které jsem dříve neznala.....

Nejprve krásný kostel v Brně na Božetěchově ulici,

hned vedle je park,

ve kterém je umístěn kontroverzní pomník

padlým sovětským vojákům.

Jen mlhavě si vzpomínám, 

a není to tak dávno,

kdy se řešilo, zda na pomníku bude i srp a kladivo,

nebo tam bude jen hvězda.

Tak je tam jen ta hvězda a rusky napsané nápisy.

Fotečky jsem udělala, ale telefon se nechce kamarádit  s počítačem,

tak musím počkat, až mi mladí vrátí čtečku karet,

(ale ted už spí, tak fotečky  budou zítra)

No a hned koousek dál,

je úplně fantastická prodejna s čerstvými,

i mraženými rybami.

Hned jsem tam vplula a vyplula s rybkou v kabeli,

teda s kouskem rybky.

Tak dobrou noc....

Dana

Nezapomínám....

na blog, jen jsem nějak víc nestíhala..

Po více jak třech letech doma,

dva roky po neschopenkách

a roku na pracáku,

jsem v září nastoupila do práce.

Což o to, práce je super,

baví mne dělat s dětmi,

dělám asistentku pedagoga,

a tak mne těší,

jakých úspěchů, 

at malých nebo větších můj svěřenec dosahuje.

Takže první týden v září zvykání si na novou práci...

potom jsem měla autonehodu

a nemohla se vůbec hýbat,

všechno mne bolelo, dá se říci že celý člověk...

a ještě jsem nebyla zdaleka fit,

tak manžel si uděla letecký večer ze schodů.....

volala jsem RZetu, 

odvoz do nemocnice, ruka zlomená, museli mu ji dokonce rovnat....

Já s manželem bydlela v poschodí,

mladí v přízemí...

tak dcera rozhodla, že se vše musí přestěhovat.

S manželem to taky nebylo s rukou v sádře jednoduché,

věk si už vybírá svoji daň...

tak jsme vyřídili LDNku a manžel se odjel "rekreovat"

Bezva, začalo stěhování...

ale s nemilým a to velmi nemilým překvapením.

Dům jsme koupili před šesti lety,

viděli jsme nové krovy, 

nad částí domu nové stropy....

ale bohužel už jsme nevěděli, že bývalý pan majitel

udělal práci jen na půl.

Při stěhování jsme chtěli se stropu u vnoučka v pokoji

odlepit polystyren, co tam byl nalepen...

a ejhle, pod ním lakované desky...

ale jen jsme se jich dotkli,

tak začal ze stropu padat jemný prášek...

desky dolů....

a hrůza...

půlka střechy shnila a prožraná....

¨tak strhnout strop,

sehnat trámy,

desky....

a co já vím co ještě a dělali se nové stropy.

V přízemí se zase proháněl pan zedník...

pokoje byly původně průchozí,

ale my potřebovali udělat manželovi pokoj se samostatným vchodem....

tak jedny dveře vybourat,

ubrat kousek místnosti a udělat příčku,

aby se do dalšího pokoje dalo chodit přes jakousi takovou chodbičku...

No co mám povídat, špíny a prachu bylo všude víc než dost.

Dnešním dnem si ale konečně mohu říci

HOTOVO

No, teda jak se to vezme,

musí se ještě ty nové zdi vymalovat,

ale prý se musí počkat aspon měsíc než to vyschne....

Ale i tak mohu říci hotovo.

Peřiny, deky, záclony, vše vypráno,

okna umytá,

všechny škvíry vysmejčené,

všechny krabice opět vybalené a uklizené,

ají ted budu snad mít více času na blog...

Přiznávám,

že jsem byla tak unavená a tím vším tak otrávené,

že jsem chodila naVaše blogy čerpat energii,

ale sama jsem ji neměla,

abych sem něco vložila...

Pěkný zbytek víkendu a já se jdu kochat skoro novým,

voňavým bytečkem...

Dana

Auto na odpis

ale já jen naštěstí vybarvená všemi barvami.

Zažila jsem jeden nešvar řidičů na vlastní kůži.

Co se doma nehodí, to se vyhodí za jízdy z auta,

že je to zrovna kanystr s olejem?

No a co?

Mě to nebolí a co je mi po druhých....

V pondělí si jedu z práce,

v klidu,

dodržuji předpisy a rychlosti,

protože silnici před Deblínem u čističky

už znám skoro nazpamět...

Najednou jsem si všimla rozbitého kanystru na silnici....

Co to je?

To tady je voda?

Ne voda to nebyla,

jen obrovská olejová mapa,

že i páni od polkicie později říkali, že tak vysokou vrstvu oleje 

na silnici ještě neviděli.

Auto šlo do smyku,

 v protisměru další auto,,.

co těd? řízení na druhou stranu,

krajnice, mezičky,

hotový banji jampink....

najednou ticho.,..

klid...

zjištuji kde jsem....

a já zapíchnutá v potoce....

Mohu se hýbat? Mohu.

Co bolí? Záda, otlačenina od bezpečnostního pásu

Někdo volal rychlou

odvezli mne do nemocnice do Brna

Rentgen

Nic zlomeného není,

tak paní, nashledanou,

domů po svých, co na tom že Vás vše bolí

A auto...?

¨Téměř na odpis,

celý předek jak se při skocích zarýval do země je zničen.

Ale co, jsou to vlastně jen plechy..

nikoho jsem nenabourala,

sama nemám nic zlomeného,

jen skučím bolestí a hraji všemi barvami....

A já sháním nové auto....

Botanická zahrada Brno

Dnes jsme v rámci hodin přirodovědy

měly s dětmi výlet do Botanické zahrady.

Pár fotek jak to v Brně vypadá.,

První týden vyučování je za námi.

Pro mne dost náročný,

po třech letech marodění a pracáku

zase v pracovním procesu....

Tentokrát o to horší,

protože jsem před tím dělala skoro deset let

noční vychovatelku,

a přesměrování se na jiné chození spát

a jinou dobu vstávání mi dává dost zabrat...

Ale doufám, že se to zlomí,

a že zase najedu na pohodový denní režim....

Dobrou noc.

DanaOlga

Monty nebo Bárny?

Jeli jsme si pro štěnátko....

ale které...

dcera držela jednoho...

černého Montyho,

já měla druhého,

hnědého Bárnyho,

a ani jedna se jej  nechtěla vzdát....

 Bárny...

Bárny

 Monty....

Monty...

Nevzdala se ani jedna...

každá si odnesla svého vyvoleného...

máme dvě psí miminka...

Bárnyho a Montyho.,

PATCHWORK

Tišnov 3. - 4. září 2016

Nádherná výstava

netřeba slov, 

jen se kochejte a nechte se inspirovat.

Hluboce smekám před autorkou těchto obrazů

je to krása neskutečná

zkrátka UMĚNÍ.....

Kabelka

Látku jsem si zamilovala na první pohled,

a hned jak jsem ji donesla domů,

tak jsem si do ní musela střihnout...

 výsledkem je kabelka přes rameno...

rýmovník a toaletka....

 je to kočárkovina, proto jsem do toaletky nedávala ani podšívku,

bude se bez ní lépe udržovat

v kabelce je látka s geometrickým vzorem, 

jedna menší kapsička na zip,

a jedna velká dělená kapsa na zip.

Věci v kabelce jsou takto velmi přehledné...