67. Asi jsem jiná,

ale nějak někdy nechápu dnešní mladé rodiny.

Nebo lépe řečeno jejich hospodaření a rozdělení peněz na moje a manželovy...

Dříve, a aspoň u nás to tak bylo,

že peníze přinesené do domácnosti byly naše společné.

Společně jsme plánovali co se musí zaplatit,

inkaso, oddělat peníze na dovolenou, na dřevo, na opravy,

co se bude pořizovat dětem do školy atd....

a když se něco koupilo, pořídilo, tak jsme říkali "my" jsme to koupili, zařídili...

A dneska?

Na mnoha blozích čtu:¨

- naštěstí to platil manžel,

- koupila jsem to ze svého,

kdybych to platila já, ale platil manžel, tak...

Nejde mi při těchto větách nemyslet na to, jak to je dneska jiné jak dříve.

Je to dobou, nebo já jsem jiná?

Podle mého názoru, pokud dva lidé spolu žijí, jsou manželé, mají děti,

tak by měli také hospodařit společně jako MY,

a ne tohle je starost platit moje,

tohle je starost platit manžela.....

Všude se píše a mluví o tom, jak je vysoká rozvodovost,

ale nedá mi to a ptám se:

"Není právě toto rozdělení - nedělení financí jedním z důvodů proč je tolik rozvodů?"

Nebo se mladí lidé bojí hospodařit společně jako MY, že by tím přišli o voji samostatnost?

Mají strach, že by měl partner přehled o jejich příjmech?
Podle mne je samozdřejmostí říci partnerovi kolik si vydělám,

vědět jaké má příjmy on,

společně plánovat co si za ně můžeme koupit.

Ai by mne netěšilo si něco pořizovat za peníze, které jsem partnerovi zapřela, a naopak asi bych chtěla vědět, kde na to partner vzal.

U nás bylo také zavedeno, že jsme si každý nechal malou částku, společně domluvenou na to, aby mohl si něco koupit, aby měl u sebe peníze jen pro svoji potřebu, aby mohl tomu druhému koupit něco jen tak pro radost.

Ale nikdy jsme neříkali to platil manžel, to jsem platila já......

Jak to máte u Vás? Máte také každý svoji kasu nebo vedete tu společnou, naši?

Budu ráda za Vaše komentáře.

Děkuji že jste dočetli až sem a přeji pěkný, pohodový, první jarní večer.

Dana

66. Ze školy

Musím se ještě pochlubit pár záběry ze školy.

Na základě posouzení pedagogické poradny, dostala škola možnost nakoupit pro Jakuba různé relaxační pomůcky, aby se mu ve škole více dařilo a měl při výuce jak relaxovat.

 Na pomazlení dostal možského koníka , kterého pojmenoval "Tulík"

Další relaxační pomůckou, ze kterou si uvolnuje ruku je tzv. tekutý písek

K odpočinku mu bude sloužit ve třídě křeslo, nafukovací sedací balon  a malý masážní balonek na uvolnění šíjového a zádového svalstva+

Vynikající se také jeví podsedák na židli, který jej nutí sedět rovně, udržovat balanc a zvyšuje jeho pozornost

Pro rozvoj jemné motoriky máme takové malé kousky "čehosi" co si skládá na podložku, potom mu obrázek můžeme přežehlit přes pečící papír a Kubík si jej může odnést domů....

V pracovním kroužku jsme pro maminku zdobili vařečku - s tavnou pistolí jsem mu samozřejmě pomáhala, ale co na ni přijde vybíral sám

Tak to bylo pár střípků od nás ze školy.

Je senzační, že i takovéto děti mohou být ve škole integrovány,

ostatní spolužáci je přijímají velmi pozitivně.

Aspon u nás to tak je.....

jak ukazuje fotečka ze svačinky o přestávce.....

Děkuji za nakouknutí

Dana

65. Malé radosti

Tak nějak jsem se s Novým rokem rozlenošila....

ne že bych nic nedělala,

ale nějak se mi to nezdálo dost dobré na to, abych se o tom zmiňovala.

Ale s přibývajícími slunečními paprsky se i mne daří zvedat nálada a zvyšuje se absence kreativního tvoření, a to tvoření všeho druhu.

Začala jsem tím, že jsem si naobjednala nové látky...

no, spíš mne k tomu tak trochu donutila snacha,

které jsem na vánoce ušila patchworkový polštářek....

a to jsem si na sebe upletla jak se říká tak trochu bič.....

Renči se moc líbil a tak chce další,

opět v šedo-černo-bílé kombinaci...

Tak jsem sedla k pc a začala hledat.... no samozřejmě v nákupním košíku uvízly i jiné barvy a vzory než nutně jsem potřebovala....

 látka na polštářky pro Renatu (část)

Zelené dinosaury vybíral se mnou vnouček.... nutně je prý potřebuje...

 sovám jsem zase neodolala já....

 no a látka se šicími stroji byla také jasná..... že půjde do košíku....

 motorky půjdou vnoučkům na batůžky do školky...

 kola .... to pro změnu budou pro vnuky toaletky když putují mezi babičkama, at mají své hygienické potřeby hezky pohromadě

No a to jsou zatím první dvě objednávky.

Třetí balíček už taky dorazil. právě se vysrážené látky suší na balkoně,

tak jak je vyžehlím, tak je také ukáži,

Děkuji za Vaše nakouknutí a přeji hezký sluníčkový den

Dana

64. Trocha kultury

taky musí být, 

a tak jsme se s vnoučkem včera vypravili do kina...

do Olympie Brno na pohádku Zpívání

Už dost dlouho jsem se tak nebavila, chvílemi burácelo celé kino.

Nejkrásnější na tom byly průpovídky dětí, které se ozývaly z hlediště.

Po shlédnutí pohádky bylo umění Žížaláka dostat ze závodničky...

Pěkný večer a děkuji že jste se dostali až sem.

Dana

63. A když už

jsem byla v tom pletení,

tak jsem 1. února nahodila na jehlici vlnu Gerlach, taktéž od Elianu a dnes dokončila jeden extra tlustý a velký svetr, na pobyty na chatě něbo pod vestu do lesa....

Omlouvám se za kvalitu fotek, ale ještě nejsem z fotoaparátem moc velký kamarád, ale snad se to časem poddá.

Dana

62. Vlna od Jéžíška

Jedna vlna, co jsem dostala na vánoce je již zpracovaná.

Nedalo mi to, a hned mezi svátky jsem nahodila na jehlice a 29. ledna bylo hotovo.

Spotřeba na vestu 40 dkg, jméno nevím, ale je tovlna od Elianu.

TŽ vlny se moc dobře pletlo, prala jsem již 3x a drží tvar a nežmolkuje se.

Děkuji za nakouknutí.

Dana

61, Do roka a do dne

přesně tak se i podařilo dodělat svetr...

spotřebovala jsem po jednom klubku bílé, nahnědlé a modré

a necelá dvě klubka šedé vlny Sportisimo, zakoupené v Penny....

Z vlny se mi pletlo moc pěkně, 

svetřík je už několikrát praný a nedělají se na něm ani žmolky, ani nezměnil tvar.

To jen já moc neumím fotit.

Na svetr jsem nahodila 30. ledna 2016 a dodělala 31. ledna 2017

 ze předu....

ze zadu..,,

Děkuji za nakouknutí

Dana

60, Dobří a hodní lidé

stále jsou mezi námi.

Minule jsem si jen tak mezi řečí "postěžovala", že si dcera vypůjčila fotoaparát a nějak někam "uklidila " káblík a tudíž nemohu stahovat fotky.

A hned za pár dní jsem dostala majlík,

jaký že to mám přístroj...

a dnes mi poštou přišel káblík...

moc a moc děkuji Zorce, že mi káblík poslala od svého nepoužívaného "rozbitého" fotáčku, a že já mohu fotit...

tak se máte na co těšit.

Dana

59. Lednové ohlédnutí

Jen jsem odelala, jak se mi vše smazalo, tak se mi to znovu načetlo... no zázrak, tak snad ten )nor bude lepší....

Už je to tak, první měsíc roku 2017, LEDEN je za námi...

Nemohu ríci, že by byl kdovíjak úspěšný..

ale zase mu nemohu křivdit, že by byl až zase tak moc špatný....

Po rychlém vkročení do Nového roku,

kdy se zdálo být vše krásné, přišlo pár zaškobrtnutí...

Jeden pátek jsem došla domů, a Pan Domácí na mne volá, že se nemůže postavit.

Letím za ním do pokoje, co se dalo je popadáno a poházeno po zemi,

Pan Domácí v peřinách... co ted? 

Pátek, čtyři hodiny odpoledne, kde se dovolám:

Do nemocnice nechce.... no ještě že má pleny...

přežívám sobotu a neděli s ležákem, který se údajně nemůže ani pohnout..

v neděli odpoledne začínám chystat věci do nemocnice a že prý co balím? Odpovídám, že pro něj věci do nemocnice. Chvíle ticha a pak že ON nikam nepůjde, že bude doma a že nemám právo jej někam posílat.

Po dvou dnech obskakování mi tak trochu povolily nervy. Utírala jsem právě nádobí a jak začal, že nemám právo jej někam poslat, tak jsem trochu razantněji položila talíř na linku..... a bylo několik kousků talíře.... ale co se nestalo? Pan Domácí najednou vstal z postele, vyčítavě se na mne podíval, co že třískám nádobím a ODEŠEL po svých na toaletu.... 

Šla jsem si dát panáka a horko těžko to rozdýchávala... já tu okolo něj dva dny lítám, vynáším mísu a pleny a ON potom vstane jakoby nic...

Nechápu...

Potom nás navštivila střevní chřipka...

Teda Pana Domácího naštěstí ne, ale mne, dceru a vnoučka.... u toho jsme za noc pětkrát převlékali postel... naštěstí měla rychlý průběh a do 24 hodin jsme nevěděli, že nám něco bylo....

Nevyhnula se našemu domu ani viroza...

Vnuk zápal plic.. tradičně, on jinou nemoc snad neumí dostat,

dcera kašel a knedla v krku,

no a já rýmečku, ale takovou, že mi tekla nejen z nosu, ale i z očí a teplota slabě okolo 38, což u mne je skoro na umření, no ale naštěstí mi pomohly tři dny dovolené a už jsem celkem fit...

no ale už je vlasntě únor, tak snad bude pozitvnější...

V lednu mi opět a zase začal stávkovat můj mobil.... už se k životu nechce probrat a to jej mám teprve dva a půl doku... takže nemohu fotit ani mobilem....

Foťák po vypůjčení dcerou opět a zase nemá káblík na nabíjení, tak jen smutně leží v šuplíku.

No a ted ta pozitiva...

koupila jsem si do chodbičky dvě nové skříňky... teda v Lídlackém výprodeji, jedna mne stála 100 a druhá 150 korun

mám nový stůl do jídelního koutu - opět z výprodeje, tentokrát za 200,

mám také nový botník v chodbě, opět z výprodeje a to za 70 korun,

mám rozešité ptáčky a tulipány na jarní věnec,

dopletla jsem a dozešívala vestu z vlny, kterou jsem dostala na vánoce,

dodělala a dozešívala svetr, začala jsem jej plést 30. ledna 2016 a 30. ledna 2017 byl konečně hotov

nahodila na jehlice nový svetr a už mám záda a jednu přednici, ale kdy bude hotov, to nikdy nevím....

Děkuji Vám, že jste došetli  až sem a přeji Vám krásný páteční večer

Dana

58. Leden - ohlédnutí

Tak tu půl hodiny sedím a snažím se naklapat na klávesnici co nás postihlo v lednu, jaké nemoci nás postihly, co jsem udělala, 

a ááááááááá kýýých,

a stránka je prázdná...

nikde nic

no tak aspon popřej pěkný páteční večer a jdu zpět do postele...

Dana