37, Všední den

Obyčejný všední den...

Betlém na Moravském náměstí v Brně..

Hodina pracovních činností... vymalováváme stromek v kružnicích....

Děkuji za nakouknutí 

Dana

36. Kterak mne vnouček rozbulel

a to doslova.

Ronila jsem pod stromečkem slzy jak krokodýl...

dojetím, láskou, štěstím,

že mám takové vnouče, jaké mám.

Rozbaloval dárky, velké nadšení,

rozbalil poslední, zesmutněl a přišel ke mně...

"Babičko, já jsem psal Ježíškovi o tablet.

O tablet pro tebe, aby mi ho donesl,

a já ti ho mohl dát.

Abys měla svůj a nemusela si půjčovat..ten můj,

abys ho měla na pořád...

ale Ježíšek mi ho nedonesl, asi zapoměl......"

A mně se koulely slzy jak hrachy a Žížalák když to viděl, 

tak zašal taky slzet, protože si myslel, že jsem z toho smutná..

"Ale babi neboj, já našetřím do pokladničky a koupim ti jej,"

uklidňoval mne a já bulela ještě víc....

dojetím, láskou, štěstím....

(Ten tablet nedostal schválně, protože jsme nechtěli, aby si myslel že dostane vše co si přeje, a on ho zlatíčko chtěl pro babičku).... no nebrečeli byste také?

Ještě ted, když se s Vámi dělím o svůj nejkrásnější a nejdojemnější vánoční zážitek tak u toho slzím..... štěstím, dojetím, láskou...

Přeji Vám všem krásné svátky, 

a mnoho takových chvil, jako jsem zažila včera já.

Dana

35. Toaletky

víkend byl ve znamení šití toaletek...

potřebujeme pro paní učitelky a kuchařky a uklízečky do školky...

 potřebuji je pro kolegyňky do práce....

 potřebuje je dcera pro spolupracovnice do práce,

 nezapomínáme ani na rodinu...

zatím jsem jich ušila 19 a zdaleka to není konečné číslo...

Ale protože už jsem je nemohla ani vidět, tak jsem dnes šila kabele,

jen tak buď do ruky nebo přes rameno,

jednoduché, tak akorát na nákup,

ale ty Vám ukáži až zítra...

Klidnou dobrou noc a děkuji za Vaše nakouknutí

Dana

34. černobílá

jen černobílá kombinace může být pro jednu patnáctiletou slečnu...

A tak tady je...

Polštářek s americkým zapínáním....

 penálek na tužky....

 frňákovník,,,

 toaletka - s jedné strany je černá koženka 

na to jaký jsem měla z koženky strach, tak se mi z ní šije velice dobře.

 no a naposled představuji mincovku.

K soupravě ještě přibude kabelka a obal na knihu...

Snad se bude pod stromečkem líbit....

Děkuji za Vaše nakouknutí

Dana

33. Ach to dělení....

to je hrůza, 

násobení zvládáme od 1 do 9 uplně s přehledem,

ale dělení ne a ne pochopit.

Už nevím jak na to...

píšeme, doplňujeme číselnou řadu po 2 do 20 nahoru a dolů.... občas stále nic....

když mu dám příklad   . krát 6 = 42 tak mi odstřelí hned 7,

. krát 2 = 18 tak ví že je tam 9,

ale jak mu dám příklad 18 : 2 = tak jsme v koncích, většinou tu dvojku přičte, nebo odečte, ale dělení nám nejde do hlavičky...

počítáme a děláme dvojice s víček PET lahví,

malujeme na tabuli, snažíme se rozdělit číslo do dvojic a spočítat dvojice....

ale zase nám to nejde....

Nevíte někdo nějakou šikovnou radu jak to dostat do jeho hlavičky aby to pochopil?

Děkuji všem, co mi napíší.

Dana

32. Mikuláš

ve škole i ve školce...

Ve škole se nám deváťáci převtělili do čertů, andělů i Mikuláše...

některé děti se i bály...

A ve školce...

Vnouček přišel po pěti týdnech nemoci do školky,

nového nic neuměl, tak se tedy buď nudil, nebo otevíral pusu.....

 

 všechny děti ve svátečním, jen my v červených tepláčcích...

že je besídka jsme zjistili, až jsme pro něj šli do školky...

Ale i tak, stejně mne to dojalo až skoro k slzám...

A večer, večer na něj došel domů Mikuláš s čerty a anděly, ale to jsem už nestihla vyfotit...

Dana

31. šiji, šiji a zase šiji

od rána sedím u šicího stroje a šiji "měkké dárky".

 první polštářek je pro Kubíka - zadní strana je tmavě modrá,

není to dokanalé, ale stále se učím a zlepšuji

 druhý polštářek ma zadní stranu kostičkovanou, vzor je použit i na přední straně...

vždy se mi tam nějaká ta chybička vloudí..... 

poslední polštářek je laděn do šeda...

no snad se budou líbit...

Omlouvám se kvalitu fotek, ale při umělém osvětlení a ještě k tomu telefonem....

ale foťák se stále od našeho stěhování z patra do patra nenašel....

kdoví kam potvůrka utekl nebo my ho založili...

Děkuji za n akouknutí a pěkný podvečer...

Dana

30. Pečeme...

Slíbila jsem poslat pár fotek našeho cukroví.

Sliby s mají plnit a tak tady je malá ochutnávka z toho, co je již napečeno a uloženo v krabicí.

 na taliřku je od každého jeden kousek....

no a samozdřejmě nesmějí vhybět kokosové pusinky...

letos nebude tolik druhů co vloni, z pečeného ještě přibydou linecké strojkové a marokánky (děti pro ně kdysi zavedly název "vyblinkané placičky" a ten se u nás stále drží), a potom jetě dva tři druhy nepečeného a bude to stačit.

Na Štědrý den vždy peču ještě jablkový štrůdl a samozdřejmě nesmí chybě ani vánočka,

a tu peču podle receptu Moniky Absolonové.

Jak jste na tom s pečením Vy?

Krásnou druhou adventní neděli

Dana

29. Polštářek

Na přání.... do modra...

Pustila jsem se do jednoduchého patchworkového polštářku,

zapínání na americký způsob, kratší a dlouhý překrývající se díl vzdau,

Zadní strana celá modrá,

látkou opakující se i na přední straně.

Prošívat zatím podle vzoru neumím, ale snažím se aspon nějak,

napsala jsem si Ježíškovi o rozšiřující se stolek ke stroji...

Tak uvidíme, jestli jsem byla hodná nebo ne....

Děkuji za vaše nahlédnutí

Dana

28. Kabelka

Šila jsem poprvé z koženky. Ne že bych ji doma neměla, ale neměla jsem stále odvahu se do ní pustit.

Až včera večer jsem si ji dodala a nastřihla kabelu. 

Červenou.

Látka byla mezi těmi podarovanými, byla již podžehlena a já se do ní hned zamilovala.

Ve skutečnosti je červená barva daleko krásnější jak na fotkách

Kabela - ne kabelka - je dost velká, je přes rameno a ve vnitř má dvě hluboké kapsy na různé nezbytnosti.

I podšívku jsem ladila do červena.

Vím, má ještě mnoho nedostatků, ale chybami se šlověk učí....

Večer přišla návštěva a já........ já jsem kabely.

Už má novou majitelku a já mám důvod se pustit do další.....

Pěknou adventní neděli a hezký odpočinek v kruhu rodiny.

Dana