87. dala jsem si oddych

od blogování.

Ne, že bych sem nechodila, to ano,

chodila a skoro denně -

- no skoro denně, když jsem byla někde na internetu. 

Fotila jsem,

teda spíše se snažila fotit, ale ne vždy byl po rudce foták, nebo až pozdě jsem si vzpomněla, že jsem to či ono mohla vyfotit.

Cestovala jsem.

Dovolenou jsem prožila u nás, v naší republice a že je tu krásných míst. Moře mi vůbec nechybělo, zažili jsme mnoho humorného a příjemného, i když některé chvilky byly i krušné, ale s odstupem času se jim smějeme a přidáváme je k lepšímu u ohýnku - jako například tu, jak se z nás na tři hodiny stali bezdomovci - ale o tom v některém příštím příspěvku.

Tvořila jsem.

Ne moc a ne málo, ale něco přece jen je za mnou vidět.

Četla jsem,

a to skoro všechno co mi přišlo pod ruku, objevila kouzlo knih na netu - v tabletu i kouzlo mluveného slova -- audioknih.

Nepsala jsem ale sledovala,

sledovala blogy Vás, které jste nebyly líné a posílaly svoje příspěvky, komentáře...kdybych Vás všechny chtěla vyjmenovat, tak snad opíši jména skoro všech blogerek a ta, na kterou bych zapomněla by z toho byla smutná, proto Vám všem děkuji za Vaše postřehy, inspirace, za Vaše pohledy na život. Protože bez nich, by jsme se asi neutvářely tím směrem, kterým kráčíme....

Děkuji Vám

za Vaše příspěvky, na které jsem se vrhala pokaždé, když jsem se dostala k pc a k internetu. 

Slibuji,

že nejpozději od začátku října budu psát pravidelně,

budu pokračovat ve svém zaznamenávání toho, co pro mne mnoho znamená,

 slibuji, že pošlu i reference o mých prázdninových aktivitách.

Děkuji, že jste dočetli až sem, a přeji poklidný poslední letní víkend, protože podzim už nám nezadržitelně klepe na dveře.

Když se tak dívám na datum posledního příspěvku a na datum tohoto, tak jsem vlastně celé léto nepsala.

Polepším se.

Krásný podvečer

DanaOlga